Vdova, která byla zelená

7. 11. 2018 8:52:18
Bohatství a nadbytek peněz nutně neznamenají, že vás obojí učiní šťastným. Nabízím vám minipovídku s příběhem, který se klidně mohl stát.

Renata do salónku vplula s lehkostí a grácií vědoma si toho, že všechny přítomné oči ji sledují. Na pozornost byla zvyklá. Úspěšná, a za vodou. A navíc krásná.

Už na střední škole se za ní všichni kluci otáčeli a některé méně obdařené příslušnice něžného pohlaví křivily závistivě obličeje. Renata se rozhlédla po místnosti jako kočka, co obhlíží terén, a familiárně pozdravila: „Jé, ahoj děcka....“

Třídní sraz po patnácti letech od maturity si nenechala ujít většina bývalých spolužáků. Někteří, jak už to na srazech třídy bývá, se přišli blýsknout svými úspěchy, jiní si chtěli jen tak obyčejně povykládat s bývalými spolužáky a zavzpomínat na středoškolská léta a mládí, které se pomalu a jistě vzdalovalo pryč.

Renata se posadila na volnou židli u stolu ke svým kamarádkám ze třídy Kamilu a Moniku, se kterými tvořila na škole nerozlučnou trojku. Po maturitě se jejich cesty rozdělily. Monika se hned na jaře po maturitě vdala a dnes je šťastnou, podruhé rozvedenou matkou dvou dětí a majitelkou malého nehtového studia. Kamila se vdávala vlastně nedávno, až po třicítce zakotvila v manželském přístavu a na děti zatím nespěchá. Kdo se jí ptá, pro toho má přichystanou nacvičenou odpověď, že na děti má do čtyřicítky ještě čas. Skutečnost je však naprosto odlišná, Kamilin manžel o děti vůbec nestojí a Kamila tajně doufá, že on časem svůj názor změní. A Renata? Svého životního partnera vybírala opravdu pečlivě. A taky že měla z čeho. Na vysoké jí nadbíhalo tolik kluků, ale ona měla oči jen pro jednoho... No, nejen oči. Nakonec i to tělo si přišlo na své. Robert už během studia práv měl rozběhnutou slušnou kariéru, v níž pak už jen úspěšně pokračoval jako hotový právník a posléze i advokát ve vyhlášené právní kanceláři.

Renata vytáhla z kabelky poslední model Iphonu a začala ukazovat fotografie z dovolených. Dubaj, Karibik, Amerika. Pak přišly na řadu fotky vilky v satelitním městečku („nic velkého, jen deset pokojů a tři koupelny a vážně nebyla moc drahá, stála jen patnáct milionů“) a nakonec přišly fotografie dětí - kluka a holky. A kdo je támhleta? Hm, no chůva dětí. Renatě zářily oči. Těžko posoudit, zdali to bylo projevem její radosti a pýchy, nebo následkem vypití už asi páté skleničky červeného vína. V tomto ohledu nebyla Renata žádná troškařka. Víno do sebe lila, jakoby to byla voda, a za chvíli už objednávala další láhev červeného.

Kamila s Monikou se na sebe podívaly. Takovou Renatu neznaly. Vždycky pila s mírou, no někdy i s Mírou, ale přesně věděla, kolik snese, aby si zachovala jasnou hlavu. Když se nyní dostala už za druhou půlku druhé láhve vína, Renata se najednou rozbrečela. Bylo evidentní, že nejenže přebrala a alkohol ji začal společensky zmáhat, ale taky že ji cosi hodně tíží. „Můj život za nic nestojí,“ prohlásila a smrkla. Na přiopilé ženy vážně není hezký pohled.

„Robert je furt v práci,“ pokračovala Renata. „Domů se chodí jen vyspat a já ho vůbec nezajímám. A má milenku. Pokud bych se s ním chtěla rozvést, zůstane mu veškerý majetek a děti..... Já blbec před lety podepsala předmanželsku smlouvu. Aby mi zacpal hubu a doma byl klid, posílá mě i s dětmi na drahé dovolené. Mohu si koupit, co chci. Na všechno jsou peníze. Úplně na všechno. Ale k čemu mi to jako je? Jsem sice paní domu a matka jeho dětí, ale on stejně většinu svého volného času tráví s tou blbkou od nich kanceláře. Svobodná holka. A vzdát se jí Robert nechce. Prý, když nebude ona, bude stejně jiná.....“

Renata pozorovala poloprázdnou skleničku. „Zavolám si taxíka. A zítra půjdu a koupím si šíleně drahou kabelku.“

Zvedla se vrávoravě a odklopýtala.......


Autor: Jana Surmová | středa 7.11.2018 8:52 | karma článku: 9.00 | přečteno: 324x

Další články blogera

Jana Surmová

Na skok do budoucnosti

Přemýšlíte si někdy nad tím, jaká bude vaše budoucnost? Já o té své občas sním, a takhle to dopadlo.

5.11.2018 v 7:24 | Karma článku: 6.47 | Přečteno: 123 | Diskuse

Jana Surmová

Jak jsem se jednou dala na raw stravování

Ani já jsem neodolala novince ve výživě, a to raw food, aneb syrové stravě. Jak jsem se s novou výzvou v oblasti stravování poprala, si ostatně přečtěte sami.

4.11.2018 v 6:43 | Karma článku: 18.77 | Přečteno: 710 | Diskuse

Jana Surmová

Romantické filmy: pohádky pro dospělé, které činí život lepším

Patříte mezi nadšené diváky romantických filmů, kteří ve chvíli, kdy si hlavní hrdinové slibují věčnou lásku na věky stvrzenou prvním manželským políbením, stírají posmrkaným kapesníkem slzu pomalu kanoucí z oka?

3.11.2018 v 17:04 | Karma článku: 12.07 | Přečteno: 380 | Diskuse

Další články z rubriky Poezie a próza

Pavel Hewlit

Něco od ženy (psané chlapem) – pro všechny diskutérky

Naposledy jsem Vám představil Editu, před ní Olgu. Teď přichází na řadu Ilona. Uvidíte, že ačkoli je už dospělá, její choroba z ní dělá někoho jiného.

11.11.2018 v 14:09 | Karma článku: 14.64 | Přečteno: 575 | Diskuse

Filip Vracovský

Svatomartinská

Malování slovy pro každého hosta, na kterého nezbyla sklenička vína, i pro toho, koho po něm bolí hlava...

11.11.2018 v 12:40 | Karma článku: 13.90 | Přečteno: 237 | Diskuse

Josef Němec

Objev, na který se nezapomíná

Desetiletý Edvin si dlouho krás skautského tábora neužíval. Našel totiž něco, co mu obrátilo dosavadní život na ruby. Na druhou stranu bude moci být více se sousedem – kriminálním komisařem Bäckströmem.

11.11.2018 v 12:09 | Karma článku: 4.45 | Přečteno: 251 | Diskuse

Zdeňka Ortová

V neděli to máte marný, zase vás zvu do kavárny (VIII)

V neděli se nemá sedět doma. Moc příjemné je obléknout si něco svátečního a zamířit třeba do kavárny, tam se totiž můžou dít věci...

11.11.2018 v 7:57 | Karma článku: 13.06 | Přečteno: 233 | Diskuse

Jaroslav Kuthan

Jiné světy

Ego už bylo natolik nemocné, že vyhnalo Titána do centra města, kde stál v parku pomník - socha na vysokém podstavci.

11.11.2018 v 1:51 | Karma článku: 5.66 | Přečteno: 119 | Diskuse
Počet článků 5 Celková karma 10.82 Průměrná čtenost 336

"Být šťastný neznamená, že je všechno perfektní. Znamená to, ses rozhodl užívat si života i přes všechny jeho nedokonalosti."

 

"Každý je génius, ale pokud budete posuzovat rybu podle její schopnosti vylézt na strom, bude celý svůj život žít s vědomím, že je neschopná." Albert Einstein

 

 

 

Najdete na iDNES.cz